Vladimír Kordač

Jsem uchváceným pozorovatelem a obdivovatelem života ve všech jeho podivnostech, celé jeho palety barev a škále chutí. Pokud mne něco zaujme, snažím se o to podělit s jinými. Mé krédo: Invita invidia!
  • Počet článků 18
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 799x

Vladimír Kordač

Návrat do ráje? Děkuji, ani ne…

Sobotní podvečer má pro mne kouzlo veliké, zvláště pak v době, kdy se jaro pomalu vlévá do léta. Vzduch je vlahý a léto teprve přichází. Představa volné neděle a nachylující se den, strávený podle vlastních představ, skýtá pocit uspokojení. Na terase už není horko, maso se opéká na grilu a voní do údolí. Za chvíli vychutnávám lahodnou chuť šťavnatého steaku a věnuji letmou myšlenku nebohému vepři, jehož osudem bylo žít proto, aby mohl hrdinsky zemřít popravčí pistolí jatečního Mydláře a skončit jako krmě.

26.6.2009 v 13:15 | Karma: 10,39 | Přečteno: 939x | Diskuse| Osobní

Vladimír Kordač

Od ideálu k demokracii

Ve víru každodennosti člověk jen občas nalezne chvíli, kdy dumá o věcech kolem s trochou hloubavého zamýšlení a pustí se pod povrch věcí a dějů, které bere povětšinou jaksi samozřejmě. Ochutná-li dotyčný plodu poznání, kterým bylo biblické jablko, získá pocit, že stojí na hranici sadu, oplývajícího nespočetným množstvím plodů, různých odrůd a stádia zralosti. V tak němém úžasu člověk zkoprní, neschopen pohybu, při rozjímání nad světem a odkazu ranných filozofů, kteří nám dali proniknout pod povrch vědění a otevřeli stavidla všem proudům vědy.

6.2.2009 v 11:34 | Karma: 9,51 | Přečteno: 390x | Diskuse| Společnost

Vladimír Kordač

V zákonech neradno hledat logiku.

Spravedlnost bývá slepá, praví se. Také když našinec vyrazí k soudu v nějaké při, jen těžko může odhadnout výsledek soudního zápolení. A trefit, zda bude všem vyměřeno po právu, lze přirovnat k sázení v loterii. Navíc zákon ve svých zašmodrchaných a všelijak zakroucených paragrafech jen zřídka hovoří srozumitelnou lidštinou a jen odborníci studovaní k rozumění liteře zákona tento cizí jazyk ovládají.

18.11.2007 v 19:10 | Karma: 10,96 | Přečteno: 766x | Diskuse| Společnost

Vladimír Kordač

Nulovou toleranci ano, ale jen vůči ideologii a jejím nositelům.

Asi mám příliš velký strach ze smrti a odpor vůči fyzickému násilí, ale to, co prožila rodina Milady Horákové a ona sama je cosi, co nemohu stále vstřebat, nedokáži se s tím vyrovnat a mám intenzívní pocit, že se ta křivda nikdy nenarovná. A tento pocit umocňuje to, že popravami, mučením a vězením byly postiženy desítky a stovky rodin! Zdá se mi, že se o tom málo mluví a že je to za hranicí zájmu lidí obecně. Možná se mýlím, ale asi je to i tím, že se o takových nadčasových věcech při všednodenní uspěchanosti běžně nehovoří. Asi nám chybí hollywoodské pojetí tématu a zpracování emotivního příběhu ála Titanic.

16.10.2007 v 15:40 | Karma: 10,79 | Přečteno: 572x | Diskuse| Politika

Vladimír Kordač

Jak neumřít cestou za zdravím.

Asi není mnoho lidí, kteří by čas od času nezamířili do ústavu, pečujícího o zdraví občanů nebo spíše, hovoříce dnešní mluvou, pojištěnců té či oné zdravotní pojišťovny. Ústavy jsou různé a neznalce čeká strastiplná pouť. Je lépe marodit pravidelně, starat se o své zdraví, pěstovat řádně své nemoci a být zadobře se svou zubařkou. Pokud naopak žijete jako neléčený kůl v plotě a léta se doktorům vyhýbáte majíce na paměti heslo: „Chceš-li zůstat zdravý, nechoď k doktorovi!“, budete se ve zdravotním systému obtížně orientovat. Jeden dávný kamarád držel rekord –tři desítky let nebyl u lékaře a co je smutné, ani u zubaře. Když ho schvátila zrádná nemoc, cestoval po ordinacích a nemohl najít „obvoďáka“, který by se jej ujal o zubaři ani nemluvě. Skoro jako v pohádce, pokud neumřel, tak tam někde bloudí dodnes.

16.10.2007 v 10:00 | Karma: 8,18 | Přečteno: 449x | Diskuse| Společnost