Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nulovou toleranci ano, ale jen vůči ideologii a jejím nositelům.

16. 10. 2007 15:40:14
Asi mám příliš velký strach ze smrti a odpor vůči fyzickému násilí, ale to, co prožila rodina Milady Horákové a ona sama je cosi, co nemohu stále vstřebat, nedokáži se s tím vyrovnat a mám intenzívní pocit, že se ta křivda nikdy nenarovná. A tento pocit umocňuje to, že popravami, mučením a vězením byly postiženy desítky a stovky rodin! Zdá se mi, že se o tom málo mluví a že je to za hranicí zájmu lidí obecně. Možná se mýlím, ale asi je to i tím, že se o takových nadčasových věcech při všednodenní uspěchanosti běžně nehovoří. Asi nám chybí hollywoodské pojetí tématu a zpracování emotivního příběhu ála Titanic.

Nakonec je fakt, že zpráva o mrtvých na lodi stejně jako milióny mrtvých ve světových válkách nás nerozechvějí a nedojmout tolik jako dobře zdramatizované vyprávění konkrétního osudu. Teprve když se sžijeme s hlavním hrdinou jsme ochotni na konci filmu uronit slzu pro jeho skon. Aby se skuteční mučedníci dostali i do našich srdcí nestačí jen pohnutý osud, ale bude nutné filmové dramatické zpracování.

Jak jsem říkal úvodem, mám asi více rozjitřené nitro a stále se vžívám do těch okamžiků, kdy se děti musí rozloučit s matkou, aby jí za úsvitu mohl zločinný režim popravit. Dovedeme si představit to šílené zoufalství, když námi milovanou osobu chtějí umučit uškrcením na provaze?! Jaký boj v nitru musí prožívat matka či otec, když nedobrovolně a zbytečně musí opustit své děti, rodinu a připravit se na umírání. Co se odehrává v myslích těch lidí? Na co mysleli v předvečer popravy? Na co mysleli ostatní členové rodiny? A dokázal si toto, byť jen na okamžik, představit některý z aktérů tohoto brutálního dramatu?!

Osobně mě to děsí a nedokáži si představit, že bych mohl žít s vědomím, že jsem dlouhodobě připravoval vraždu osobnosti, političky, manželky, matky... Když umírá nám blízká osoba, je to strašně kruté, děsný pocit zoufalství a bezmoci, ale dá se s tím časem vypořádat, protože je to zákon přírody. Pokud ke stejnému dochází ze zlovůle člověka, je to neomluvitelné, nezapomenutelné a neodpustitelné. Každý, kdo se této lumpárny účastnil v nějaké roli, měl být přísně potrestán, ale co je nejzávažnější, měl být v opovržení všech normálních lidí a živořit na okraji společnosti. To, že ideologický strůjce této vraždy a deformátor pokřivené justiční mašinérie má stálou podporu veřejnosti cosi vypovídá o nás samotných. Je děsivé, že má KSČ (M) takovou podporu a stále zuřím, že strůjci i schvalovači zla sedí v parlamentu a káží o tom, co je správné a jak se má co dělat. Jsme hloupí, sadističtí a bezcitní, jestliže si zvolíme tolik poslanců této strany. Pokud někdo způsobí smrt jinému nedbalostí nebo v afektu, dá se to alespoň pochopit a odpustit, až čas zhojí rány. Nikoli v politickém procesu.

Alibismus v nás říká: komunisty měli hned po listopadu zakázat, dneska je pozdě a nakonec i prezident byl volen jejich hlasy. Ano, měli být zakázáni a nikdy není pozdě bojovat proti zlu. Ale kdybychom nebyli tací tupci, tak jsme je nezvolili a nemusel by se nikdo doprošovat o jejich hlasy. Je to hanba, že si necháme kázat o tom, jak máme vést stát, ekonomiku a dbát dodržování lidských práv od těch, kteří stát přivedli na buben, ekonomiku na pokraj kolapsu a práva pošlapávali celá desetiletí! Jak zpíval Kryl: „..vrah o morálce káže..“. Považuji to za naší slabost a nedostatek hrdosti, že nejsme vůči soudruhům radikální. Když vystoupí komunistický poslanec a začne se vyjadřovat k reformě, měl by vystoupit kterýkoliv z demokratů a připomenout mu, že bez jejich čtyřicetiletého plenění by taková reforma nebyla nutná! Člověk se diví, kde berou tu drzost říkat co se má a nemá dělat a jsou za to placení z našich daní a nejvíc mne zlobí, že jim svým dílem nedobrovolně přispívám i já!

Ta hroší bolševická kůže je to, co způsobuje, že demokraté nikdy nevyhrají. Nikdy slušní neuvěří, že může někdo zajít tak daleko. Pravděpodobně i lidé na lavici obžalovaných doufali, že monstr proces splní svou mediální úlohu a nakonec nebude absolutní trest skutečně vykonán. Vždycky bude na jedné straně dost tolerance, vždy se najdou ochránci práva, kteří budou v rámci rovného přístupu chránit i ty, před kterými bychom se měli třást strachy. Vždy se najde moralista, který bude dbát o to, aby i ty největší zrůdy nebyly kráceny na svých právech. Nakonec i příliš sametově hladké předání moci po listopadu, které bylo vyváženo beztrestností a tolerancí komunistů s nerušením KSČ vypovídá o podcenění vlivu a schopností bývalé vládnoucí klaky. Naivita a přecenění občanů s jejich vědomím a svědomím ruku v ruce zapříčinila opatrnou toleranci komunistů, kteří vždy otřepou a znovu vstanou z popela jako pohádkový pták Fénix.

Autor: Vladimír Kordač | úterý 16.10.2007 15:40 | karma článku: 7.59 | přečteno: 570x


Další články blogera

Vladimír Kordač

Vláda jedné strany? ANO!

Jeden se až diví, jak velké množství stran, se do tak prťavé země vejde. Podle údajů ministerstva vnitra je v Česku registrováno 366 (!) politických stran a hnutí (viz ZDE).

25.1.2018 v 0:13 | Karma článku: 9.14 | Přečteno: 276 | Diskuse

Vladimír Kordač

Stojím za Mirkem!

Takřka týden před volbou hlavy státu atmosféra houstne a kdekdo se vyjadřuje pro někoho či proti někomu. Tak tedy abych nezůstal stranou, dopustím se i já odůvodnění svých preferencí.

4.1.2018 v 13:39 | Karma článku: 23.28 | Přečteno: 794 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jan Dvořák

Nekorektní diagnóza oranžové dvojky Zimoly

V kontrastu s Hamáčkovým lpěním na kandidatuře M. Pocheho na správce Černínského paláce – jako protislužbu za zpracování pražských socialistů, aby Hamáčka zvolili předsedou a byli pro vstup do vlády – jsou slyšet i hlasy opačné.

19.6.2018 v 8:19 | Karma článku: 13.75 | Přečteno: 377 | Diskuse

Jan Bartoň

Zásadní problém číslo 2: Poche

Zásadní problém číslo 1, Andreje Babiše včele koaliční vlády, smázla ČSSD vypsáním referenda. Zásadní problém číslo 2, Miroslava Pocheho, si ČSSD vyrobila navíc. Pokud ustoupí, její budoucnost je jistá.

19.6.2018 v 8:00 | Karma článku: 29.78 | Přečteno: 1163 | Diskuse

Bohumír Šimek

Babišova vláda jaderné loupeže

Takto nazývají vznikající vládu Andreje Babiše poslanci českého parlamentu, jak nás informoval místopředseda STAN Petr Gazdík v Otázkách Václava Moravce.

18.6.2018 v 21:49 | Karma článku: 19.00 | Přečteno: 738 | Diskuse

Jakub Kudrna

Jan Čižinský a PRAHA SOBĚ

Je poslanec KDU-ČSL který pozastavil své členství v KDU-ČSL, aby mohl jako starosta Prahy 7 kandidovat za PRAHU SOBĚ.

18.6.2018 v 20:12 | Karma článku: 9.29 | Přečteno: 317 |

Robert Bartoš

Frontex a vývoj migrační krize

Počet migrantů dále narůstá. Ožívá opět stará cesta do Evropy. Jaké bude řešení migrační krize? Celoevropské nebo národní?

18.6.2018 v 18:36 | Karma článku: 16.82 | Přečteno: 784 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 663
Jsem uchváceným pozorovatelem a obdivovatelem života ve všech jeho podivnostech, celé jeho palety barev a škále chutí. Pokud mne něco zaujme, snažím se o to podělit s jinými. Mé krédo: Invita invidia!




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2018 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.